Ecký jazyk a Řecko

Když už mluvíme o starověku, slovo „Hellenes“ se často používá ve vědecké a novinářské literatuře, ale v moderní době se obyvatelům Hellas říká „Řekové“. A mnoho národů nazývá zemi samotnou Hellas a Řecko (Hellas, Řecko). Pojďme na to: odkud tato dvě jména pocházejí a proč tam mluvíme.

Podle starověkých mýtů porodila Pandora (Πανδώρα) tři syny Dia (Ζευς), jejichž jména byla „Grekos“ (Γραικός), „Makedon“ (Μακεδών) a „Magnis“ (Μάγνης). Historik Herodotos (Ηρόδοτος) napsal, že Grekos byl statečný a odvážný válečník. Bylo to na jeho počest, že okres v severozápadních Aténách byl nazýván „γραϊκή περιοχή“ (řecký okres). Grekos hodně cestoval a založil mnoho městských států v Malé Asii. Poté začal vytvářet kolonie v jižní Itálii a také založil město Kimi (Κύμη) v severozápadní Itálii. Místní obyvatelé Apeninského poloostrova začali nazývat obyvatele měst, která Grekos založil – Řekové, z Grekos v množném čísle – (γραικοί). Proto jim Římané začali říkat Graeci. Toto římské jméno bylo následně přiděleno a uchováno Helény po celé Evropě.

Filozof Aristoteles (Αριστοτέλης) ve svém díle Meteorologie (“Μετεωρολογικά”) poznamenal, že Helléni se dříve nazývali Řeky (γραικοί). Ale po vládě krále Heléna (Έλλην) si začali říkat Heléné (Έλληνες). Je třeba poznamenat, že Homér ve výčtu těch, kteří se účastnili tažení proti Tróji, zmiňuje (báseň Ilias, B-498) jak řecké válečníky z města Gray (πόλη Γραία), tak řecké válečníky z relativně malé oblasti v r. Thesálie (Θεσσαλία ), vyznačující se odvahou a odvahou. Tato oblast byla součástí majetku Achilles a jejich hlavním městem bylo město Hellas (Ελλάς). S největší pravděpodobností odtud pochází název země Hellas (Ελλάς, Ελλάδα).

Pausanias v Biotiku („Βοιωτικά“, 20-24) píše, že město Gray bylo velmi velké a nacházelo se nedaleko od Aulis. Dále Thúkydides (Θουκυδίδης) říká (B 23-3), že obyvatelé Peloponésu „Ωρωπόν την γην την γραικής řeckou zemi osvobodí καηούμνενλούμνενλούμν). To potvrzuje Aristoteles, který napsal, že město Oropos (Ωροπός) se nazývalo před Grayem a celý region se nazýval Γραϊκή περιοχή. Tato toponymie tedy dává vědcům příležitost tvrdit, že obyvatelé této oblasti se nazývali Řeky mnohem dříve, než začala trojská válka. Na stejném místě v „Meteorologii“ Aristoteles píše, že ve starověku se těm, kteří si nyní říkají Helléni, říkali Řekové. Vědec vypráví (352 D), že ve starověku v oblasti Dodoni (Δωδώνη) žily kmeny Sellas (Σελλοί), které si říkaly „πρώτα γραικοί και τώρα Έsκοί και τώρα Έsκοί και τώρα Έsκοί και, nyní τώρα Έsλ΂e

Takže díky primárním zdrojům se dozvídáme, že jak Řekové (γραικοί), tak Heléni (έλληνες) byli nejstaršími kmeny. Nejprve se lidé, kteří obývali území Řecka, nazývali Řeky a poté dominovalo slovo Hellenes. S největší pravděpodobností, když kmeny „Řeků“ (γραικοί) byly silnější než ostatní, to byl důvod, proč se tak začali nazývat všichni obyvatelé poloostrova. A pak kmeny „Hellenes“ (έλληνες), které byly součástí království samotného Achilla (Αχιλλέας), rychle začaly přibývat a sláva Achilles ovlivnila vytěsnění jména „Řekové“, takže slovo „Hellenes “ začal být používán častěji, až se vůbec neujal.

Obě jména pro obyvatele země, Helény a Řeky, se zachovala až do přijetí křesťanství. Poté se však podle tohoto kritéria začaly lišit. Všichni, kteří nechtěli přijmout křesťanství a nadále uctívali bohy Olympu, byli nadále nazýváni Hellény. Slovo hellen (έλληνας) se stalo synonymem pro slovo „modloslužebník“. Ale ti, kteří přijali křesťanskou víru, si začali říkat Řekové (γραικοί). Tedy jak se jim v Římské říši vždy říkalo. Zde je také třeba poznamenat, že od doby, kdy se obyvatelé Řecka stali součástí Římské říše, spolu se slovem „Řekové“ si začali říkat ρωμιός – ρωμιοί, čímž zdůrazňovali svou příslušnost k Římské říši (zatímco Římané se nazývali ρωμαίος – ρωμαίοι). Tato jména národa pro lid se zachovala jak ve středověku, tak pod tureckým jhem. Ale po osvobození Řecka od Osmanské říše začalo slovo Řekové (γραικοί) postupně mizet a ustoupilo slovu Hellenes (έλληνες). Zde se již setkáváme s opačným jevem, kdy slovo „Řekové“ (γραικοί) s sebou začalo nést pojem „zotročených“, a nikoli svobodných obyvatel, jako byli Heléni ve starověku za demokratického systému Řecka.

Mimo zemi zůstávají dodnes dvě jména národa a země v zahraničí. V samotném Řecku obyvatelé nazývají svou zemi Hellas (Ελλάδα), sami Heléni (Έλληνες) a jazyk země se nazývá helénština (Ελληνική γλώσσα). V dnešní době si nikdo neříká „Řek“, ale pouze „Hélénec“. Je třeba poznamenat, že v poezii stále existují pojmy „ρωμιός“ a „Ρωμιοσύνη“, které nesou odstín romantismu, ale v oficiální a hovorové řeči se používají pouze pojmy „helénština a Hellas“ „Έλληνας καιάδα“λλλάΕλη

V Encyclopedia Britannica najdeme, že slovo „Řecko“ pochází z názvu Řecko (Graecia), latinsky Graeci, osada v Biotii (Βοιωτία), která se poté rozšířila do celé země.

Evropané nazývají zemi Řeckem a Hellas a obyvatelé – Řekové. Například v angličtině Řekové, Řecko a Hellas, v italštině Greci a Grecia, ve francouzštině Grecs a Grece, v němčině Griechen a Griechenland.

Ale východní národy nazývají zemi Ionan a Yunan (Ιωνάν, Γιουνάν). Ion (Ίων) bylo jméno krále Phthiotis (Φθιώτιδα), syna Hellenes (Έλλην). Když se Peršané v 6. století př. n. l. poprvé setkali s řeckými koloniálními městy v Malé Asii, jejich obyvatelé si říkali Iónci (podle svého krále Ióna). A věnujte pozornost tomu, že obyvatelé určitého regionu nebo kmene byli nejčastěji nazýváni jménem svého krále. Proto začali Peršané nazývat všechny Helény „Ionany“, tedy Iónci, poddaní krále Ióna. První písemná zmínka o jiných národech o Helénech (520 př. n. l.) pochází z doby vlády perského krále Dáreia Prvního, kde si Peršané všimli, že „Ionan“ nosí kulaté klobouky ve tvaru štítu, které je chrání před sluncem. Toto jméno Řeků se rozšířilo téměř po celém východě a přežilo dodnes. Jiné národy a národnosti upravili slovo Romios (Ρωμιός) a začali Řekům říkat urum (z rum – rum). A tady je další zajímavá věc: Gruzínci dlouho nazývali Řeky ბერძუნი „berdzeni“, což v překladu znamená „moudrý“.

Ale na Rusi se dlouho říkalo „od Varjagů po Řeky“ a nazývali Helény, jak se jim říkalo v celé Evropě. Je třeba mít na paměti, že zde nehovoříme o Řekech, kteří žili ve starověku, ale o Řekech z Byzantské říše, kteří již dávno přijali křesťanskou víru a říkali si Γραικοί a Ρωμιοί. Dnes se v ruském jazyce tradičně, když se mluví o starověku, země nazývá Hellas a její obyvatelé jsou Helléni. Používají se však také fráze jako „legendy a mýty starověkého Řecka“, „historie starověkého Řecka a Říma“. Ale když mluvíme o dnešní zemi a lidech, z nějakého důvodu se používají pouze slova „Řecko“ a „Řekové“.