Panělské hořké pomeranče

V naší oblasti Španělska rostou mandarinky na ulicích po celý rok. Barcelona je jich plná a má je i naše město. V zimě to vypadá obzvlášť cool: jdete v únoru někam do obchodu v krutých katalánských mrazech (+16) a mezi zeleným listím se mandarinky provokativně třpytí svými oranžovými stranami.
Nikdy jsem je nezkoušel, ale jeden můj zvědavý kamarád je vybral a vyzkoušel. Řekla, že je nelze jíst – byly velmi kyselé a hořké.
Tato odrůda se zde nazývá hořký pomeranč. Nejedí se syrové, nicméně, jak píší v TG Catalan Studies, používají se jako dochucovadlo při přípravě všemožných omáček a navíc se z nich vyrábí výborná marmeláda, která se dokonce vyváží – např. do Anglie, kde to mají moc rádi.

Barcelonská nadace Espigoladors na začátku února rekrutuje dobrovolníky na sběr hořkých pomerančů. Z nasbíraných plodů se vyrábí džem, který se následně posílá do center sociální pomoci.

Ale v našem městě je nikdo nesbírá, jen je obdivují. U nás však rostou jen na jednom místě, ani na jeden truhlík.
15.01.2024 12: 00
× Stěžujte si moderátorovi
Komentáře 86
Chcete-li zanechat komentář, přihlaste se.
To je skvělý džem, Alexi!
Kůra se také používá ve všech druzích přísad – v jogurtech atd. „orientální maso/kuře“, a dokonce i v čaji.
Miluju hořké mandarinky.
17.01.24 07: 28
Chcete hořké pomeranče (c)?
16.01.24 18: 02
Loni v březnu jsem byl v Seville a prostě jsem se zamiloval do města i do vzduchu, prosyceného vůní těchto pomerančovníků. Je to prostě boží! Jediná škoda je, že v březnu už tam byly teploty pod 30 a manžel říkal, že se tam nebudeme stěhovat na trvalé bydliště, protože v létě zemřeme. I když tam, kde žijeme (jižní Francie), ani v létě nemrznete, teplota přes den je lehce pod 40.
2 kg těchto hořkých pomerančů, 4 litry vody a 5 kg cukru dají stejnou anglickou „marmeládu“ (samozřejmě džem). Pokud by měl někdo zájem, napíšu technologii.
2 kg těchto hořkých pomerančů, 4 litry vody a 5 kg cukru dají stejnou anglickou „marmeládu“ (samozřejmě džem). Pokud by měl někdo zájem, napíšu technologii.
píšeš ty.
Kdo má zájem, přečte si to
16.01.24 10: 24
Pomeranče i se slupkou nakrájejte na malé kousky (5-7 mm), odstraňte semínka. Naplňte vodou a nechte jeden den. Na další Přiveďte k varu a na mírném ohni vařte 2 hodiny. Poté přidejte cukr, znovu přiveďte k varu a za stálého míchání vařte 20 minut na vysokém ohni bez pokličky. Vše.
Vložte do sklenic, zavřete víčka a otočte sklenice.
Džem je opravdu chutný, příjemná hořkost a bohatá chuť.
Více cukru -> hustší, blíže k marmeládě. Méně cukru -> více hořké a řidší.
Jako v „Office Romance“ – „a do tohoto salátu přidám jablko“
Tito. – ano, to je všechno pravda, jediné co dělám je s třtinovým cukrem (tak se to oficiálně jmenuje, prostě hnědý), nějak to lépe zapadá do celkového schématu. Ale samozřejmě netrvám na tom, že mám pravdu.
17.01.24 07: 45
Děkuju! Tyhle pomeranče budeme mít za pár týdnů, vyzkouším.
17.01.24 10: 37
Jednou jsi v Turecku zkusil divokou mandarinku? nebo něco podobného, nemožného k jídlu, kyselejšího než jakýkoli citron a velmi kostnatého.
Díky za tip! Šel jsem a koupil nějaké cukroví Zuegg v Globusu. To je úžasné! Byly tam poslední dvě konzervy a z jedné už někdo jedl :=| Vzal jsem druhý, nad výrobkem bylo vakuum. Výborná věc! Odpovídající francouzské produkty jsou ale o něco chutnější. Tuším, že ty španělské jsou ještě lepší a levnější.

15.01.24 22: 24
Existuje ozón, pokud ho někdo opravdu potřebuje
16.01.24 04: 25
Nechápu lidi, kteří vidí, jak na ulici roste něco zajímavého, a nezkusí to. Z větve chutná vše mnohem lépe. Poblíž kanceláře v Seattlu jsou nejrůznější jabloně (dva chladné stromy, zbytek – tak-tak), hrušky, švestky, nějaký levý rybíz, lískové ořechy, hloh a dva malé tomel. Jedna je jablková, druhá je pravidelná adstringentní. Zkoušel jsem všechno. O tomel však existuje konkurence s veverkami a ptáky. Začínají ho jíst dlouho předtím, než je zralý. Existuje také kdoule, ale nedozrává každý rok.
Poblíž předchozího díla rostl dřín. Pravidelně jsme se tam pásli. Naučil jsem svého čínského kolegu, jak to jíst. A ukázala mi další jedlé ovoce.
Minulý rok jsem byl na konferenci v Arizoně. Konference se konala v chladném hotelu. Po obvodu jsou vysázeny pomerančovníky. listopadu nebyly všechny pomeranče zralé, ale už bylo z čeho vybírat. Dva dny jsem chodil v kruzích, bylo mi trapně. Zdá se, že jsou kolem slušní lidé, ale tady kradu pomeranče. Ale přesto si jeden vybrala a snědla ho. Stokrát chutnější než v obchodě.
Na Havaji ukradli citron a avokádo z nějaké botanické zahrady. Mango ani papáju z pobočky jsem ještě nezkoušela.